V základním menu naí webové prezentace najdete odkazy na potebné informace nejen k jednotlivm odrdám ovoce, ale i k zaloení vlastní viniky.
Protoe jsou vinice stále révokazem napadeny, i v souasnosti je nutné pouívat sazenice, které jsou vi nmu odolné.Jedinci kulturních odrd na vinicích, které vinai nenechávají doít takového stáí, dorstají vky nejve 4 m pi prmru kmene do 50 cm.Dalími astmi kdci jsou vlnovník révov ( Colomerus vitis ) zpsobující plstnatost rubu list (spodní strany sviluka ovocná ( Panonychus ulmi ).Koeny bn dosahují délky pes 10 m i na skalnatém podloí.Vdecké jméno rodu Vitis bylo pevzato z latinského názvu pro ke révy vinné, v peneseném vznamu pouívan té pro pojem úponek; druhov pívlastek vinifera vznikl slouením kmen latinskch slov vinum (esky víno) a ferens (nesoucí ve vznamu pináející víno.Kulturní odrdy se pstují v mírném pásu celé zemkoule.Eské ovoce : Díl.Nae a cizí koení.Borka kmene je svtlehndá a loupe se v dlouhch pruzích.Praha: Státní zemdlské nakladatelství, 1988.Pro pstování jsou nejvhodnjí jihovchodní, jiní a jihozápadní expozice.
Sylvestris ) vykazuje velkou rozmanitost hrozn v chuti, barv, velikosti i tvaru bobulí.
"Stara trta kterou meme najít ve slovinském Mariboru na nábeí u eky Dravy.
Pvodní areál rozíení zahrnuje jiní a stední Evropu ; v nejteplejích obdobích tvrtohor se divoké odrdy dostaly a do jiní Skandinávie.Sylvestris (el.) Willd., 1809 Taxonomická synonyma Vitis vinifera., 1815 non., 1753 Vitis vinifera var.Pozdji se révokaz rozíil po celém kontinentu, na Morav se objevil poprvé v roce 1890 v atov.Kvty lutozelené barvy vytváejí bohaté laty.Vinifera populära spel gratis réva vinná pravá.Tyto tém,bezúdrbové rostliny se hodí i do vyích poloh, kde pstovat révu vinnou by jet nedávno nikoho ani nenapadlo.Koen révy napadené révokazem Mezi nejnebezpenjí kdce patí mika révokaz ( Viteus vitifoliae 4 5 která saje na koenech révy a zpsobuje jejich uhnívání, v dsledku eho dochází k úhynu celé rostliny.Listy jsou v zásad okrouhlé, se temi a pti laloky o prmru do 15 cm.Století zdecimovala vinice v celé Evrop.



Suma aktivních teplot (souet prmrnch denních teplot ve dnech nad 10 C) iní 2500.
V zahradnické, zemdlské a zejména vinaské literatue je pro oznaování pstované ulechtilé révy rozíeno pouívání jména Vitis vinifera subsp.